Zážitek z metra

První, co mi tenhle týden "spadlo" do cesty byl asi padesátiletý člověk (dle původní zprávy; později upraveno na třicetiletého podnapilého muže) v metru na Andělu, kterému se tak podařilo na hodinu ochromit slušnou část Prahy, včetně mě. Nikomu bych nepřála zážitek, kdy se do naprosto narvané tramvaje narve dalších deset lidí a všude jsou vidět jen nohy a ruce. Nepřála bych vám to taky proto, že vaše úspěšnost by byla přímo úměrná vašemu věku. Já se ve svých dvaceti letech a se svým bazálním slušným vychováním a úctou k lidem, raději vydala do školy pěšky.
Slyšela jsem i názor, že spadnout do metra je vlastně hrozně snadné, protože bohatě stačí, aby se vám zamotala hlava a jste dole. Jistě, každý z nás je schopný omdlít a spadnout přes půl metru do kolejiště, protože všichni zajisté dodržujeme pokyny a v metru nepřekračujeme bezpečnostní pás. No, ať už tam pán spadl nebo skočil, budiž mu ke cti, že přežil.

Jak bylo později uvedeno na správnou míru zpravodajským serverem nešlo o žádného chudáka, ale chlapa, který se dokázal už v půl sedmé ráno tak opít nebo se právě vracet z hospody, že do toho vagonu metra nastoupil dřív, než metro přijelo. Na pováženou je, že za poslední týden takhle zkolabovalo metro už podruhé. Takže pokud se rozhodnete, že se omylem nebo naschvál zabijete, neskákajte sobecky do metra...a pokud už vás to tam táhne, tak neskákejte na trase B...
-
Vtip, na který jsem narazila v jedné z diskuzí:
"Proč je sebevražda skokem do metra nejspolehlivější? Protože pokud to náhodou přežijete, lidi na nástupišti vás dorazí."
-

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maxmilián II.

Vánoční čas

Momentky