blublog

Tak svůj praktický týdenní kurs už mám za sebou. Byl extrémně zajímavý, ale taky fyzicky a časově hodně náročný. Osm hodin denně nových a někdy i těžky pochopitelných informací nám dával občas docela zabrat. Ale teprve s odstupem dokážu říct, že to tak bylo nejlepší. Výsledky nebyly nijak oslnivé, když jsme většinu postupů dělali poprvé, ale aspoň mi vyšla fluorescenční mikroskopie, vzorek na elektronovou mikroskopii jsem měla čistý (tak čistý, že jsem vymyla i buňky se značením :oD ) a mikroinjekcí jsme si do buňky taky píchli. Absolutně nejvíc mě ale překvapil přístup zaměstnanců celého ústavu, kteří se o nás skutečně ukázkově starali, měli s námi trpělivost a pravidelně nám lhali o tom, že nám to jde hezky :o) Bez budíku se neobejdete...pořád pípá a nutí vás dělat další krok v pracovním postupu. Vepředu pak moje pracovní pinzeta 6. nebo 9. , těžko říct. Nevýhodou obsedantních neurotiků s perfekcionalistickými sklony je to, že můžou pracovat jen s jednou jedinou pinzetou, i kdyby b

Vědní obory nám přináší stále nová zjištění. Na praktkách z biochemie jsme například zjistili, že když zamotáme propisku kolegovi do pláště dostatečně pevně, bude mít značné problémy ji vymotat :o) no jo, někdy jsme prostě zlobivé děti...

Poslední dobou je okolo nás čím dál víc nabídek na studium v zahraničí. Ani naše fakulta není výjimkou. Na druhou stranu si někdy připadám jako zahraniční student i tady v Praze. Proč? Mezi studenty je přibližně 30% Slováků, možná i více, ale na to si rychle zvyknete. Přesto jsem hodně překvapená z obsazení ústavu, kde jsem teď na praktickém kurzu. Od začátku týdne se nám totiž vystřídalo už kolem 15 pracovníků, ale jen dva z nich byli Češi. Mám dojem, že po týdnu začnu mluvit buď slovensky nebo rusky :o) Na druhou stranu, uznávám, že to jsou skutečně lidé na svém místě.

S tím ukončením zimního semestru to vlastně není tak úplně pravda. Nějak jsem letos neodolala a v rámci povinně volitelných předmětů jsem si napsala týdenní praktický kurz v prvním týdnu zkouškového. Spočívá v tom, že se seznámíme s různými laboratorními technikami týkajícími se biologie buňky. V praxi to znamená 5 dní strávených v laborce. Upřímně jsem na to, jak to bude nakonec vypadat hodně zvědavá, protože mě to dost lákalo. Tak uvidíme, určitě se o tom ještě zmíním... Chcete zaujmout studenta? Dejde mu něco zdarma, něco k jídlu nebo barevný letáček :o)

Přednášky máme samozřejmě každý den. Letos to byly ty z fyziologie, biochemie a genetiky. Když máte hodinu a půl v klidu seďet a poslouchat obrovské množství nových, nezajímavých, případně složitých věcí - ty poslední jsou pak nejhorší - holt se vám občas ty oči zavírat začnou. Většina z nás se tomu vehementně brání, ale někdo se radši poddá :o) I když usínáme, vždycky u sebe máme nějakou tu knihu, abychom nespali na tvrdém :o) Pravděpodobně ten nejvýkonější spáč z našeho kruhu... Když není kniha, postačí i sešit a navíc poslouží jako kryt před přednášejícími :o) Ne, to není ta samé přednáška, což dokazují i jinak sedící spolužáci...tohle je pro změnu biochemie :o)

Tak...v úterý se mi konečně podařilo uzavřít zimní semestr ve druháku. I když musím upřímně přiznat, že patří k těm "jednodušším" úsekům studia, aspoň podle fakultní šuškandy, přeci jen jsem se trochu zasekla. Vlastně si ani po roce a půl nemůžu nějak zvyknout na to, jak se musí člověk nadřít na jediný zápočet :o) K tomu z fyzilogie se například musíte dostat přes 100% docházku a 11 testů, včetně toho zápočtového, který je klasickou ukázkou studia medicíny. Naučíte se určitou teorii a pak se dostanete k testu, kde jsou spíše klinické a logické záležitosti a v konečném efektu vlastně jen intuitivně klikáte a snažíte se odvodit, jak by to asi vlastně mohlo být. Během 20 minut takhle promyslet 25 otázek rozhodně není žádný med. Zápočet jsem si nakonec odnesla, ale s ním mi přibylo ještě jedno důležité ponaučení: Když něco nevíš, neříkej si, že se k tomu vrátíš. Už na to totiž nebudeš mít víc jak 50 vteřin :o) Na biochemii nebývá moc legrace, pokud vám tedy někdo neodborně nemani

...začínají mrazy ustupovat. A co to znamená? Už žádné přimrzání "řídících bot" ke koberečkům v autě :o)

Dnes jsem ukončila svou filozofickou etapu na lékařské fakultě. Za zmínku nestojí ani tolik kurz, jako spíš náš filozofický guru. Nedávno jsem ho totiž shodou náhod zahlédla v diskuzi na ČT 24, kde celý den komentoval, spolu s dalšími politology a ekonomy, sjezd ODS a volbu nového předsedy. Tehdy jsem pochopila, proč si během hodin hrával s propisovací tužkou ODS. O to víc mě pak včera zaskočila krátká reportář ve zprávách o vzniku nové politické strany - Strany svobodných občanů . Vedle zakládajícího Macha a prezidenta Klause totiž postával náš profesor. Tak uvidíme, kam až to na své politické dráze dotáhne. Při současné frekvenci změn, bude možná už za dva roky taky někde ministrovat a na kurzy fiilozofie na lékařské fakultě zanevře...

Jestli mě něco v poslední době trochu děsilo, pak to byla slibovaná stávka v městské hromadné dopravě. Zvláštní v zápočtových a zkouškových týdnech je to poněkud nepříjemné a ono to, že nejelo metro a vy jste se tím pádem nedostali na zkoušku nebo test, nikoho moc nezajímá. Jsou i alternativní možnosti dopravy - kolo, motorka, auto, kůň... Zejména v téhle souvislosti mě pak pobavilo prohlášení jednoho z odborářských hnutí, který se v televizi rozčiloval, že k nim vláda vůbec není fér. Ano. Ono ochromit dopravu v Praze kvůli tomu, jestli zaplatím něco navíc za stravenky nebo ne, je totiž naprosto fér vůči všem cestujícím. Navíc si nejsem jista, zda jsou právě členové vlády a ministerstva financí závislí na MHD. Pozici rukojmího se mi v tomhle sporu ale rozhodně nezamlouvá, tak se snad nějak dohodnou. Dnes jsem ale zastihla prvního "stávkujícího". Když jsem se večer vracela metrem ze školy, zaujalo mě bušení z vedlejšího vagónu. Ale odsoudila jsem to jako nějakého výtržníka. Kd

Vánoce jsou už pryč a mě tak nějak dochází to, že jsem vlastně žádné letos ani neměla. Proč? Protože Vánoce na vysoké škole nejsouo prázdninami, ale prostě jen dvěma týdny před zkouškovým obdobím. Neříkám, že to tak musí být na všech školách, ale myslím, že 80% mediků je využívá jen k tomu, aby toho do sebe "nalili" co nejvíc. Čím dál častěji se totiž i ve svém okolí setkávám s přístupem, že pokud se neučíme, tak máme výčitky. Výčitky z toho, že školu podceňujeme. V tom nás samozřejmě podporuje i fakulta, které z nás chce prostě dostat jen to nejlepší. Když pak ale koukáte, jak se další vaše spolužačka rozhodla vyměnit 1. LF za jiný ústav, nutí vás to zamyslet, jestli by také nebylo jednoduší se zase vrátit do toho "normálního" života. Ta "krásná" studentská léta ještě pořád nějak nezačala...